Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Elon Musk se opět dostal do křížku s médii. Po jeho neúspěšné rozepři s britským Top Gearem se tentokrát pustil do domácího New York Times.

John M. Broder není motoristický novinář. Pro New York Times píše články o změnách klimatu, věnuje se politice s tím spojené, zabývá se petrochemickým průmyslem, ekologickými katastrofami a vším, co bychom mohli shrnout pod název environmentální zpravodajství a reportáže. Pokud bychom jej mohli charakterizovat ještě poněkud jinak, svým zaměřením hlídacího psa veřejnosti proti zlým automobilkám zrovna nepřipomíná. Přesto si proti sobě jednu poštval.

Broder nedávno ve Washingtonu převzal klíčky od testovací Tesly Model S. Jeho záměr byl poměrně prostý - rozhodl se vyrazit do Newarku v Delaware k jedné z nových nabíjecích stanic Supercharger, „natankovat“ baterky s kapacitou 85 kWh a vydat se podél východního pobřeží přes New York do Milfordu v Connecticutu. Podle mapových podkladů Google trasa měří v závislosti od výchozího a cílového bodu přibližně 200 mil, tedy kolem 320 kilometrů a dá se zvládnout za tři a půl až tři a tři čtvrtě hodiny - podle provozu.

Tesla udává dojezd pro zmiňovanou kapacitu akumulátorů až 300 mil (483 km), státní agentura EPA však naměřila 265 mil (426 kilometrů). Přesto nebo spíše právě proto se Broder domníval, že to na cestu z Newarku do Milfordu, k další nabíjecí stanici Tesly stačí, a to dokonce i v chladnějším počasí - teploty se pohybovaly kolem deset stupňů nad nulou. Jak sám později zjistil, realizace plánu byla poněkud obtížnější.

Jak sám uvádí, už při vjezdu do New Jersey si všiml, že dojezd padá rychleji, než nabíhají míle na počítadle. Po zdolání 68 mil spadl akční rádius o 85 mil. Po krátkém počítání pochopil, že se může jeho cesta neplánovaně protáhnout, což se ve výsledku skutečně stalo. Dvacet mil před cílem, kdy na přístrojovém panelu svítil dojezd méně než deset mil, auto vypovědělo službu a Broder byl nucen naložit vůz na odtahovku.

Ani zajížďka z Milfordu do severněji ležících měst Norwich a Groton nedopadla nejlépe. Při parkování vůz indikoval dojezd 90 mil, ráno (při deseti stupních nad nulou) však autor reportáže zjistil, že spadl na 25 mil a cestou zpátky opět skončil na korbě odtahového vozu. Zažil tak dvakrát něco, co v souvislosti s elektromobily nedávno zmiňoval bývalý šéf Volva.

Podobná akce kdekoli jinde by byla možná přehlédnuta, ne však ve Spojených státech a v deníku New York Times. Po vydání článku spadla hodnota akcií společnosti Tesla Motors, která je beztak zadlužená částkou v řádu desítek miliard korun a moc toho zatím nevyprodukovala, o 2,5 procenta na něco málo přes 38 dolarů za kus. Cena se sice posléze vzpamatovala o 15 centů, automobilka však pochopila, že musí přejít do protiútoku.

Elon Musk téměř obratem psal na svůj účet na Twitteru: „Článek o dojezdu v NY Times je bezcitný podvod, záznam z vozu říká pravdu o tom, že auto nebylo plně nabito a jelo oklikou,“ kontroval a slíbil, že Tesla vydá k článku oficiální prohlášení podložené podrobnými údaji.

Do neslavného příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy se na tiskovou zprávy Tesly Motors ještě čeká, Elon Musk však již stihl poskytnout telefonický rozhovor televizní stanici Bloomberg West. Podle očekávání opět vyjel na NYT. „Jiný redaktor New York Times testoval náš vůz před pár měsíci a na jedno nabití najel přes 300 mil. Je to divné, jakoby se uvnitř média nevědělo, co dělá levá a pravá ruka,“ stěžoval si Musk a vzápětí dodal: „Fakta jsou fakta. Nenabil vůz na plnou kapacitu, ani vzdáleně. A pak jej vzal oklikou přes Manhattan, skrze hustý provoz, místo toho, aby najel na dálnici. Navíc opakovaně překročil povolenou rychlost, což opět zkracuje dojezd. Pokud si dáte tyto tři věci dohromady, jak by se to dělat nemělo, je zřejmé, že nebudete moct jet tak daleko. Pokud nenatankujete do běžného vozu dost benzínu a jedete objížďkou, pak byste neměli být překvapeni, když se stane něco podobného,“ dodal Musk a odmítl, že by za problémy mohlo chladné počasí nebo nedostatek adekvátních nabíjecích bodů.

Elon Musk jistě může mít v lecčems pravdu, ačkoli jsme se již několikrát přesvědčili, že umí před akcionáři nebo veřejností především přednášet hezké pohádky, a případ jistě bude mít zajímavou dohru. Šéf Tesly Motors nicméně nevysvětlil několik důležitých bodů spojených s cestou novináře.

John Broder tvrdí, že se už při prvním náznaku rapidního poklesu dojezdu v New Jersey začal řídit všemi pravidly, které Tesla doporučuje k prodloužení dojezdu. Vypnul klimatizaci i vyhřívání a držel se tempa okolního provozu, což ale příliš nepomohlo, takže na tempomatu nastavil rychlost 54 mil v hodině (87 km/h), ačkoli bylo na dané silnici povoleno jet 65 mil/h (105 km/h). „Předjížděli mě Buicky i trucky a jejich řidiči zírali na naleštěnou karoserii s kalifornskými espézetkami,“ píše Broder, což by znamenalo, že pokud na několika místech rychlost i překročil (zajímavé, co všechno Tesla monitoruje), tímto by zvýšenou spotřebu jistě vykompenzoval.

S padajícím dojezdem však novinář pořád nebyl spokojen, takže se ještě před vjezdem do New Yorku spojil s operátorkou Tesly, informoval ji o problému a požádal ji o radu. Bylo mu řečeno, aby tempomat vypnul, což zástupci automobilky později v rozboru vyhodnotili jako nevhodné doporučení. Ani to ale nebylo všechno. Po přejezdu Manhattanem (což podle Tesly a Muska nebylo fér, jakoby hustotu provozu bylo možné ovlivňovat) Broder zaznamenal dojezd 79 mil, přičemž nabíjecí stanice v Milfordu byla vzdálena 73 mil. Rozhodl se pokračovat, nicméně již zmiňovaných dvacet mil před cílem jeho první část cesty skočila. Chvilku předtím ještě telefonoval šéfovi produktového plánování Tesly, Tedovi Merendinovi, který jej ubezpečil, že i s nulovým dojezdem může ještě chvíli pokračovat v jízdě. Nepodařilo se.

Abychom mohli zhodnotit tuto konkrétní jízdu, chybí nám k ní ještě spousta informací, především pak detailní záznam jízdy a následná reakci NY Times, která bude jistě následovat. Samozřejmě nemůžeme ani říci, že John Broder neměl skryté úmysly s cílem Teslu nějakým způsobem poškodit, otázkou ovšem je, proč by to dělal. I bez konkrétních čísel je ale vidět, že život s údajně nejdokonalejším elektromobilem současnosti není vůbec snadný.

Sám Broder na vůz jako takový neplive, pouze konstatuje, že „pokud má být toto způsob cestování na dlouhé vzdálenosti v podání Tesly, bude nutné na něm ještě zapracovat“. Což je ještě docela diplomaticky řečeno, pokud uznáte, že už při první jízdě s Modelem S se musel permanentně zabývat nepřiměřeně rychlým zkracováním dojezdu, jak dorazit do cíle, konzultovat způsob jízdy s lidmi od Tesly a ve výsledku nedojet a klepat se v nevytopeném autě zimou - „Mrzly mi nohy a zbělely mi klouby na rukou,“ psal doslovně Broder a cestou v odtahovce se zahříval kelímkem s horkou kávou.

Ani ono nařčení z nedostatečně nabitých akumulátoru při první zastávce v Newarku není momentálně jasné. Musk tvrdí, že „auto nenabil, a to ani zdaleka“. Broder naopak napsal, že k výkonné „supernabíječce“ dorazil z Washingtonu přibližně s polovinou kapacity (cirka 43 kWh z 85) a po přibližně padesáti minutách systém hlásil plně nabito a dojezd 242 mil.

Nebudeme v tuto chvíli předjímat a počkáme si, jak podrobné šetření dopadne, a s výsledkem se znovu přihlásíme. Ať už ale bude závěr jakýkoli, Model S zatím jako elektrická alternativa k tradiční cestovní limuzíně pořád nevypadá a automobilka dostává těmito tahanicemi další nepříjemnou ránu. Navíc Elon Musk se může zcela jistě spolehnout na jednu věc - John Broder nebyl poslední, kdo něco takového vyzkoušel. Jeho následníci si pak zcela jistě rádi přesně změří dojezd i dobu nabíjení a všechno pečlivě zaznamenají, aby náhodou čísla od Tesly nebyly diametrálně jiné, podobně jako u toho oficiálně udávaného dojezdu. Broder jim akorát vzkazuje, aby se nezapomněli „pro všechny případy teple obléci“...

Pokus se ovšem jaksi nezdařil a Musk nařkl novináře z podvádění

Zdroj: New York Times, Autoblog Green

Miro Mihálik