Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Elektromobily jsou prezentovány jako spása planety a z povrchního pohledu se tak skutečně mohou jevit. Pohled pod povrch ale odhalí, na kolik obtížně těžitelných materiálů spoléhají.

Prakticky celý západní svět bije na poplach a mluví o tom, že máme posledních pár let na odvrácení nežádoucích klimatických změn, jinak je s lidstvem i planetou amen. Takového změny sice probíhají odjakživa, nyní se ale pověstné ručičky měly dostat těsně před pověstnou dvanáctku. Hněv se přitom snáší hlavně na automobilový průmysl, ačkoliv ten zdaleka nepatří mezi obory, které přírodě škodí nejvíce. Na ráně je však daleko více než třeba dopravní lodě.

Také letecká doprava patří mezi významné škůdce, přesto jsou razantní změny chystány jen pro auta. Politici i aktivisté přitom naznačují, že jedinou záchranou je přesun k elektromobilitě. Takový krok však přináší nemalá úskalí. Nebudeme zde přitom znovu diskutovat o problémech s infrastrukturou, místo toho se zaměříme na vzácné kovy, které jsou potřeba nejen na výrobu baterií, ale zapotřebí jsou třeba i u solárních panelů, neboť při výrobě elektřiny z neobnovitelných zdrojů se přesuneme pouze z bláta do louže.

Na světě je nová studie, za kterou stojí technologická univerzita v Sydney. Ta zmapovala 14 vzácných kovů, které jsou pro rozmach elektrifikace nezbytně nutné. V případě lithium-iontových baterií není užito jen lithium, ale také kobalt, mangan a nikl. Na výrobu solárních panelů je pro změnu třeba tellur a galium, stejně jako stříbro nebo indium. A aby toho nebylo málo, je zapotřebí i více hliníku a mědi, jež jsou vyžadovány pro většinu obnovitelných technologií.

Spotřeba těchto kovů přitom bude stoupat úměrně s růstem elektromobility. Studie bere v potaz i Pařížskou dohodu, v jejímž rámci má dojít ke snížení průměrné celosvětové teploty o 1,5 stupně a úplnému přepřáhnutí na plně obnovitelné zdroje do roku 2050. Tento plán australští vědci považují za „velmi ambiciózní“, neboť to víceméně znamená definitivní konec spalovaní fosilních paliv. Místo toho elektrárny pojedou na větrnou, solární nebo hydroenergii.

Souběžně s tím má dojít rovněž k posunu v automobilové dopravě, kdy do půlky tohoto století má polovina všech aut, autobusů a užitkových vozidel využívat elektrickou energii, ať již v ryzí formě, nebo jako součást hybridního ústrojí. Nicméně dle autorů studie roční spotřeba lithia či dalších vzácných kovů jako neodym či dysprosium překročí současné těžební možnosti již v roce 2022. A v případě kobaltu či niklu nebude stávající těžba stačit v roce 2030.

Jinými slovy, již za tři roky nebude dostatečné množství vzácných kovů na výrobu potřebného množství baterií. Elektrifikace v daný moment i nadále bude zlomková ve srovnání s produkcí aut se spalovacími motory. Pokud je tedy v plánu nahrazení poloviny benzinových a dieselových vozů do jednatřiceti let těmi bateriovými, je více než logické, že výrazně bude muset vzrůst těžba. To však znamená, že budeme vyrážet klín klínem.

Je totiž třeba si uvědomit, že právě těžba vzácných kovů zatěžuje životní prostředí drastičtěji než výfukové plyny. Kupříkladu až 60 procent kobaltu se těží v Kongu, jež je kvůli tomu jedním z nejvíce znečištěných míst planety. Dochází zde k otravě vzduchu, vody i půdy, navíc těžba z velké části spoléhá na práci dětí a samotné podmínky jsou extrémně nebezpečné. Navýšení produkce toto vše jen zhorší.

Zůstávat nemusíme jen u kobaltu, třeba lithium těžené hlavně mezi Argentinou, Bolívií a Chile již způsobila kontaminaci podzemních zásob pitné vody. A aby toho nebylo málo, niklová rafinerie stála za poškozením australského Velkého bariérového útesu. Její provoz byl ukončen, nicméně loni bylo rozhodnuto, že bude muset být obnoven. A to právě kvůli navýšení celosvětové poptávky řízené elektrifikací.

Víceméně to tedy znamená, že abychom zachránili ovzduší, budeme ničit vše, co je pod námi. Lze samozřejmě namítnout, že podmínky těžby se mohou změnit, nicméně toto je spíše naděje, která navíc skomírá. Stačí si uvědomit, že právě kvůli poškozování Velkého bariérového útesu byl zalarmován celý svět. Přesto však těžba niklu bude obnovena, navíc Australané chtějí v jeho blízkosti otevřít i jeden z největších dolů na uhlí na světě.

I kdyby nakonec nějakým zázrakem těžba vzácných kovů skutečně „zezelenala“, problémy tím nekončí. Dle studie budou do roku 2050 vyčerpány veškeré známé světové zásoby kobaltu, v případě lithia se pak dostaneme na 86 procent. Neznamená to sice, že tyto kovy definitivně zmizí, ovšem vyčerpány budou tam, kde jejich těžba byla ekologicky i ekonomicky smysluplná. Otevření nových dolů tak bude nevyhnutelné.

V tuto chvíli je třeba připomenout, že stále pracujeme pouze s polovinou světového vozového parku, který přejde na elektrickou energii. Přesto tu máme řadu problémů, jež mohou životní prostředí nenávratně poškodit - koneckonců vymírání korálových útesů je celosvětové. A jakkoliv sice pokrývají méně než 0,1 procenta oceánů, jsou domovem pro čtvrtinu veškerého mořského života. Jejich zničení by tak destabilizovalo globální ekosystém.

Studie proto naznačuje, že tím nejdůležitějším do budoucna je navýšení recyklace vzácných kovů, jež je aktuálně na minimální úrovni. Mimo to vědci naznačují, že smysl dává také další využití baterií poté, co jejich kapacita klesne natolik, že v automobilech nebudou dostačující. Stále však mohou následně sloužit, třeba jako domácí rezervoáry energie. A teprve po skončení jejich druhého života by došlo na recyklaci kovů.

Tento návrh je smysluplný, nicméně i tak je jasné, že těžba vzácných kovů ve velmi blízké budoucnosti razantně vzroste. Zvláště když se bavíme o multimiliardovém sektoru, který vábí celou řadu firem. Pokud ale elektromobily skutečně mají napomoci změnit svět k lepšímu, bude třeba začít již na počátku „potravinového řetězce“.

Šance na změnu je přesto minimální. Koneckonců si stačí uvědomit, že lidé dnes odmítají vidět emise za elektromobily, jež produkují kupříkladu tepelné elektrárny. Jen stěží proto dohlédnou z kabiny svého elektrického vozu na druhý konec planety, kde kvůli jejich bateriím vymizel třeba jeden korálový útes...

Při těžbě kobaltu dochází na zneužívání dětí...

...v případě lithia jsou otravovány spodní vody...

...a nikl má mimo jiné vliv na korálové útesy. Skutečně je tedy elektromobilita pro planetu přínosem?

Zdroj: Earther

Petr Prokopec