Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Udávané dojezdy elektrických aut jsou stále vyšší, ale jaká je realita? To ukázal Mat Watson s Teslou Model 3, Audi E-Tron, Jaguarem I-Pace nebo Mercedesem EQC.

Pokud patříte mezi fanoušky aut s alternativním pohonem, nejspíše nad jejich nedostatky mávnete rukou. Skutečnost je však taková, že elektrická auta zatím ještě nelze vnímat jako stoprocentní náhradu benzinových či dieselových vozů. Stojí za tím nejen jejich výrazně vyšší cena, ale zejména také snížená praktická využitelnost. Reálný dojezd totiž není z největších a především je spojený s dlouhým doplňováním energie a nedostačující infrastrukturou.

Skutečně však je třeba se obávat toho, že při svých cestách zůstanete viset někde uprostřed polí? To se rozhodli zjistit Mat Watson z britského Carwow. Poskládal tak skupinku šesti elektrických aut, jejichž baterie s různorodou kapacitou byly v předvečer testu plně nabity. Řidiči pak za jejich volanty usedli druhý den ráno, přičemž zjistili, že v některých případech už došlo k částečnému vybití. Všechna auta však měla baterie na minimálně 95 %.

Následně odstartoval samotný test, jehož cílem bylo zjistit, jak daleko elektrická auta v reálném světě doopravdy dojedou. A nikoliv jen to, Carwow zajímalo rovněž to, co se děje po úplném vybití baterií. Elektromobily mají mnohá omezení, která se týkají jejich pohybu poté, co se hnací ústrojí postaví mimo službu. Na tento nešvar si ovšem posvítíme za malý moment, nyní je třeba ještě dokončit popis okolností testu a zároveň si i představit jeho účastníky.

Srovnání odstartovalo v Londýně, odkud se šestice vozů vydala na sever Velké Británie. Venkovní teplota byla 7 stupňů Celsia, což není v případě elektromobilů ideální - nejlépe taková auta fungují v pásmu 15 až 25 stupňů. Čím větší je zima či teplo, tím větší vliv to má na baterie. Nikoliv jen proto, že jejich termální okruh musí pracovat pod vyšší zátěží, ale i z toho důvodu, že posádka více používá topení nebo klimatizaci.

Mat v průběhu testu postupně vyzkoušel všechna auta, i proto, aby krátce zhodnotil své pocity ze samotné jízdy či třeba interiérů. Tyto zkušenosti ale nyní postavíme na vedlejší kolej, spíše než cokoliv jiného nás totiž zajímá onen dojezd. Ten není zrovna silnou doménou Mercedesu EQC, který na jedno nabití zvládnul 194 mil (312 km), tedy pouze 75 procent z udávané oficiální hodnoty. A co je horší, po vybití baterií se zasekl, k pár metrů vzdálené stanici jej nešlo ani dotlačit.

Jako druhé z testu vypadlo Audi E-tron, které zvládlo 206 mil (331 km), tedy 81 procent udávaného dojezdu. Nissan Leaf Plus pak skončil jen o chlup před čtyřmi kruhy, na svém kontě má totiž 208 mil (335 km) a 87procentní úspěšnost. Zajímavé přitom je, že japonský hatchback překonal německá SUV i s mnohem menší baterií. Její kapacita je 62 kWh, zatímco Mercedes disponuje 80 a Audi dokonce 95 kWh, ale jsou to těžší auta, samozřejmě.

Zajímavé pak je, co se s vozy děje ve chvíli, kdy se kapacita baterií začíná blížit nule. V tu chvíli totiž hnací ústrojí Mercedesu a Nissanu jede v nouzovém režimu, kdy nemáte k dispozici takový výkon jako za plného stavu akumulátorů. Leaf poté není možné tlačit, pokud kdokoliv sedí v sedačce řidiče, zatímco v případě Audi máte smůlu za jakýchkoliv okolností. Pokud vám tedy dojde elektřina, nezbývá nic jiného než volání odtahovky.

Tím se dostáváme k prvním třem vozům, z nichž nejhůře je na tom Jaguar I-Pace, a to přesto, že má k dispozici baterie o kapacitě 90 kWh. S těmi britské SUV ujelo jen 223 mil (359 km), tedy jen 76 procent udávaného dojezdu. Dobrou zprávou sice je, že jej můžete dotlačit k dobíjecí stanici, nicméně s ohledem na hmotnost 2 133 kilogramů je zapotřebí pár měsíců předtím chodit do fitness centra, jinak taktéž nemáte šanci.

Stříbro získala Kia E-Niro, jakkoliv korejskému zástupci je zároveň možné přisoudit zlato. Dojezd sice činí 255 mil (410 km), což na vítěznou Teslu Model 3 a jejích 270 mil (434 km) nestačí, ovšem Kia dosáhla na 90 procent udávaného dojezdu, zatímco americký zástupce pouze na 78 procent. Je tedy zjevné, že na korejské straně je v případě udávaného dojezdu více upřímnosti za nižší cenu.

Musíme ovšem dodat, že Tesla na druhou stranu lépe informuje řidiče o blížícím se konci kapacity baterií a zároveň lépe mapuje možnosti dobíjení. Jakkoliv v její neprospěch svědčí fakt, že navigace bere v potaz pouze firemní Superchargery. Pozitivem je naopak možnost tlačení, ačkoliv také v tomto případě musíte počítat s nemalou hmotností - verze se dvěma motory a pohonem všech kol váží 1 847 kilogramů.

Pochopitelně, zmíněné cifry platí přu absolutně defensivní jízdě, při níž ani dojezd okolo 400 km není žádná sláva - obyčejný dieselový kompakt takto ujede třikrát tolik. Čím více budete dupat na plynový pedál, tím rychleji baterie vybijete. Jejich opětovné nabití pak není extrémně rychlé, jakkoliv u Tesly lze využít stojany s výkonem 250 kW. Znamená to tedy, že bez ohledu na značku je třeba se u elektromobilů krotit a zároveň svou cestu takřka do puntíku plánovat, jinak cíle nemusíte dosáhnout vůbec nebo jen velmi komplikovaně.

Zdroj: Carwow@Youtube

Petr Prokopec